pátek 9. října 2009

Jak se může stát konec inspirací ...

Tak je to tady. Nic nemůže trvat nekonečně ( krom velikosti vesmíru a počtů Chucka Norise ) a tak jsem tedy i já, David, DeWiant, po 915 dní trvajícím vztahu definitivně sám. Tohoto dva a půl roku bylo v mém životě opravdu zlomových a stalo se velmi mnoho zásadních věcí během výše uvedeného, téměř čtyřciferného, období. Došlo to dokonce tak daleko, že si vlastně ani nepamatuji dobu, kdy jsem byl bez Kačky. Nevzpomínám si jaké je to být "single".

Ač vím, že to nikdy nebudeš číst, chci Ti poděkovat Kačko. Udělala jsi ze mě lepšího člověka, člověka, který si začal konečně věřit a uvěřil, že může něco dokázat. Hodně času uteče, něž se tato rána zahojí, ale doufám, že až se opět za pár let setkáme - já snad jako doktor a ty jako absolventka Přírodovědecké fakulty - tak oba dva uznáme, že to bylo nevyhnutelné a nezbytné. Mám Tě rád.

Toto bylo poslední ohlédnutí se zpět. Nyní je třeba upřít pohled dopředu, zvolit si jasný cíl, vykročit oním směrem. A především - dosáhnout ho, i kdybych měl začít používat k přemýšlení své vegetativní nervstvo. Vzhůru KUPŘEDU !!

sobota 29. srpna 2009

Rozervanec

Již mnoho vody uplnulo od mého posledního příspěvku a ve mne se toho nahromadilo tolik, že jsem se o alespoň určitou část z toho rozhodl podělit

Nevěra

Šest prostých písmenek a přitom tak velké společenské TABU. Osobně je rozděluji do dvou skupin. Za prvé nevěra, ve které jde pouze o styk, o sex jakožto vytouženou komodinu, o trošku toho vytržení ze stereotypu. Ani náznak lásky či podobných citů, čistý kalkul. Pak je zde ale nevěra, která má mnohem hlubší základ, kde již nejde o pouhé vyražení. Neexistuje žádná pevná hranice, která by to rozdělila a já ji nechci stanovovat a povyšovat se tak na mravního guru. Jen chci poukázat na velké rozdíly v názorech co vlastně nevěra je a udělat si sám v tom jasno. Je nevěra, když někoho políbíme, když nám na něm záleží ? Je nevěra, když strávíme noc v náručí kamaráda/ky, ač ve vší počestnosti?
V souvislosti s tímto tématem mě napadá ještě jedna věc - proč je sex tak často spojován s láskou? Láska je jeden z nejvyšších citů, sex je tělesná potřeba. A tím se dostávám vlastně k hlavní myšlence - když se s někým vyspíte s absencí jakéhokoli citu, je to tedy vlastně nevěra? A pokud ano, tak proč ?

čtvrtek 30. července 2009

Osamocený qipař

Nemůžu spát. Vzduch v pokoji je horký a nepřirozeně vlhký. Pustil jsem si na chvíli qipa, snad chvíli doufající, že naleznu spřízněnou duši, která by zkrátila mé čekaní na spánek ( a dýchatelnější vzduch ). Tik. Tik.Hodiny jsou dneska nějak moc hlasité.

Najednou je absolutní ticho před naším domem proříznuto výkřikem. Samožrejmě okamžitě vyskočím ze židle a vrhnu se k oknu. Nic. Kolem dokola vůbec nic. Po chvilce čekání se ovšem ozve chrupání kamínků, kterými je vysypána naše ulice. S napětím čekám, co bude následovat. Bude to původce křiku, vrah, neznásilnil někdo někoho ?(i když musím uznat že by to vzal celkem rychle). Konečně se ona misteriózní osoba dostala do mého zorného úhlu. I když korektněji bych měl psát osobY. Milenecký pár, ona mírně obnažená, napitá, on silně "veselý". Je mi celkem jasné, kam budou dál směřovat jejich kroky(a to nemluvím o svlékacích snahách ), takže raději taktně odvracím pohled a vracím se k rozzářenému monitoru, který se již stačil stát cílem dvou drobných mušek, které kolem něj poletují ... Už jen jedna ... už žádná.

Opět ticho. Vzduch v pokoji se konečně začíná mísit s přijatelnějším venkovním vzduchem a konečně tu začíná být dýchatelně. Máme tu krásné vyvrcholení, jakýsi malý, lokální, happy ending ... O důvod víc proč mít zítra dobrou náladu

středa 29. července 2009

Panické začátky, aneb jak co nejméně bolestivě zahájit svůj blogařsky aktivní život

Ano, už to dohnalo i mne. Vždycky jsem si říkal, že blog je něco, co prostě mě vždycky mine, něco, co prostě nemám zapotřebí si vést. Nyní se však musím omluvit všem svým předsevzetím, které byly v tomto okamžiku porušeny, nectně zmuchlány a odhozeny do propadliště zapomnění. Ano, já mám blog.

Je večer, čas kdy depresivní nálady a myšlenky vylézají na povrch a pomalu se vtírají do myslí osamocených lidí. Lidí, jejichž postel ještě chladne od tepla dvou zamilovaných těl, která zde s největší jistotou již nikdy neulehnou. Lidí, kteří ztratili svoji lásku a s ní i víru v lásku.
V mysli mi ještě stále bolestně probíhá poslední akt souznění a naturalisticky zvířecí vášně, kdy dvě těla splývají v jedno a tančí svůj tanec. A s tím je teď konec. Do hlavy se mi snaží dobýt pocit lítosti. Nesmím však podlehnout. Již mnoho slz proteklo. Zbytěčně.

Otevírám tudíž novou kapitolu svého života a začínam popisovat první panensky čistou stránku. Zatím zde hrají hlavní roli dvě jména. Jména, která jsou oproti okolnímu textu psána zlatým písmem vysokým dva palce. Jedna zlatá Danča a jeden zlatý Artur.