Tak je to tady. Nic nemůže trvat nekonečně ( krom velikosti vesmíru a počtů Chucka Norise ) a tak jsem tedy i já, David, DeWiant, po 915 dní trvajícím vztahu definitivně sám. Tohoto dva a půl roku bylo v mém životě opravdu zlomových a stalo se velmi mnoho zásadních věcí během výše uvedeného, téměř čtyřciferného, období. Došlo to dokonce tak daleko, že si vlastně ani nepamatuji dobu, kdy jsem byl bez Kačky. Nevzpomínám si jaké je to být "single".
Ač vím, že to nikdy nebudeš číst, chci Ti poděkovat Kačko. Udělala jsi ze mě lepšího člověka, člověka, který si začal konečně věřit a uvěřil, že může něco dokázat. Hodně času uteče, něž se tato rána zahojí, ale doufám, že až se opět za pár let setkáme - já snad jako doktor a ty jako absolventka Přírodovědecké fakulty - tak oba dva uznáme, že to bylo nevyhnutelné a nezbytné. Mám Tě rád.
Toto bylo poslední ohlédnutí se zpět. Nyní je třeba upřít pohled dopředu, zvolit si jasný cíl, vykročit oním směrem. A především - dosáhnout ho, i kdybych měl začít používat k přemýšlení své vegetativní nervstvo. Vzhůru KUPŘEDU !!
pátek 9. října 2009
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)